úterý 24. května 2016

Hellboy: Ďáblova nevěsta a další příběhy | Mike Mignola

V tomto studijně náročném čase, kdy probíhají státní závěrečné zkoušky z čehokoliv, je třeba se nějak odreagovat. Za splnění pedagogicko-psychologického bloku zkoušek jsem si naordinoval Hellboye. Otázka v pedagogice zněla jasně - Interakce a komunikace ve výchově. Nesnaží se náhodou Hellboy o něco podobného? Když potká nějakou potvoru, předchází tomu většinou pár vět - komunikace! Když jí dává do nosu (nebo ona jemu), dostáváme se do pojmu interakce, až konfliktu. Pak že jsou ty komiksy k ničemu, to tak! Ať se proměním v ďáblovu nevěstu, jestli mi to zase někdy nepomůže. V psychologii jsem měl pojem obtížné situace v životě jedince. Tak se pojďme podívat, jaké Hellboy zažil tentokrát.


čtvrtek 19. května 2016

Proč jsme nejeli na Svět knihy a tak dále

V průběhu minulého týdne snad nebyl blog, kde by se neobjevilo něco ze Světa knihy. Ačkoli jsme si nejdříve říkala, že se mi tam stejně vůbec nechce, opak je pravdou. U každé fotky, která se objevila třeba na instagramu, mě naše neúčast na tomto veletrhu mrzela. A mrzí doteď. Co jsme ale dělali místo jedné z největších knihomolských událostí roku?

Festival Opavský páv 2016
Opavský páv je studentský filmový festival, který pořádají každoročně studenti oboru audiovizuální tvorby na Slezské univerzitě v Opavě. Rozhodla jsem se, že se zapojím do tvoření doprovodného programu tím, že uspořádáme menší komiksový workshop. Zní to krásně, co? Budete si s návštěvníky povídat o komiksech, ukážete jim základy návrhu příběhu na stranu, něco nakreslíte.. a všechny to bude ohromě zajímat, protože komiksy jsou přece momentálně hrozně oblíbené. Omyl. Tři dny trvající omyl. Opavský páv jako takový byl sice super, pokud hodnotím přihlášené filmy a vůbec různé promítání a projekce, bohužel na náš doprovodný program moc lidí nepřišlo. Nakonec to mělo svou výhodu, protože jsme za ty tři dny působení v poměrně prázdné místnosti stihli přečíst hned několik komiksů, na které jsme jinak neměli čas. David v úterý konečně přečetl Úsměv a já po zbytek festivalu DeadpoolaBlacksada a Odyseu od Nikkarina. Jestli do pořádání takovýchto workshopů půjdeme znovu? Možná ano, ale pouze s potvrzením účasti účastníků předem. :)

Foto: Eva Solanská

Klub deskových her
Jak víte, pořádali jsme zase takové noční deskohraní, na kterém nás nakonec bylo více než třicet. Bylo to super a tentokrát se podařilo zahrát ještě více her než na tom únorovém. Určitě za to může fakt, že společně pracujeme na místnosti, která je asi dvakrát větší než náš byt a vleze se tam spousta stolů a židlí. Hráči tedy nejsou odkázáni na to, že mohou hrát jen dvě skupiny lidí u dvou stolů a tedy vlastně jen dvě hry. Povedlo se zároveň hrát ji šest nebo sedm různých her a to je určitě super. Navíc se to tam snažíme trošku  zkrášlit, aby se tam naši návštěvníci cítili dobře. :) Kromě malování se třeba pokládal i koberec, věší plakáty a tak dále. U dalšího deskohraní se snad zase všichni sejdeme a budete se moct třeba vyfotit s Harry Potterem v životní velikosti.


Kromě toho všeho se samozřejmě David učí na státnice (jejichž první část v úterý úspěšně zvládl). Bohužel tedy není čas jezdit na akce a vlastně ani číst knihy. Ale to se po červnu konečně zase změní a budeme snad aktivnější než kdy předtím.