čtvrtek 26. března 2015

Píseň krve

Když je kolem nějaké knihy takový poprask, jako u Písně krve, automaticky tak nějak očekávám něco naprosto mimořádného. Protože pak ale bývám obvykle zklamaná, snažím se už ke knihám přistupovat úplně s čistým štítem a hodnotit je jen dle mého vlastního pocitu. Mám za sebou osmi-set stránkové knihy, které jsem nedokázala pomalu pustit z ruky. Ale u Písně krve se mi toto nestalo. Proč?


I zde prostě hrálo roli přehnané očekávání. Například jsem někde četla, že je to fantasy na způsob Písně ledu a ohně. Blbost. Se stylem Martina má Píseň krve společného naprosté minimum (nenajdete tady ani stovky postav, ani rozlehlý svět, ani šílené politické a mocenské boje). Mnohem vhodnější by byl lehký příměr k sérii od P. Rothfusse - Kronika Královraha Ale i proti tomu je Ryanova prvotina poměrně slabý čaj.

Tím samozřejmě knihu nechci nijak podhodnotit, stále se jedná o poměrně napínavý a originální příběh, který určitě nadchne velkou spoustu čtenářů, které teprve čekají série jako Malazská kniha padlých, Mistborn, Archiv bouřné záře, Zaklínač nebo zmíněná Kronika Královraha. Těm ostatním nemá moc co nového nabídnout. 


Hlavním hrdinou je Vélin Al Sorna, který vypráví svůj příběh. A začne rovnou od svého dětství, aby čtenáři nic neuniklo. Je totiž synem slavného Pána bitev a tak už se jako malý špunt cvičí v boji ve jménu víry. Mezitím samozřejmě odrývá tajemství své matky, objevuje skryté schopnosti a vlastně roste s předurčením pro velké činy a velké bitvy. 

Právě veškeré bitevní scény mi utkvěly v hlavě i po dočtení. Výborná taktika i skvělé líčení boje je určitě autorova velká přednost a doufám, že se i další díly ponesou v podobném duchu. Pak si je totiž taky ráda přečtu a třeba laťku posunou ještě o něco výš.

Hodnocení: 4/5

Anthony Ryan, Píseň krve, nakladatelství Host (rok vydání 2014, orig. 2013), překlad Jakub Kalina, 624 stran.

10 komentářů:

  1. To je problém u většiny knih, kolem kterých je poprask. Člověk čeká něco mimořádného a bohužel se to ne vždy vyplní. Ale stejně doufám, že se k téhle knize dostanu, abych byla v obraze :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Právě jsem nechtěla, aby to vyznělo, jako že se mi nelíbila. Protože líbila. Jen zbytečně velký rozruch kolem. :-) Prostě znám spoustu knih o kterých se tolik nepsalo a všechno a jsou pro mě mnohem cennější a lepší. Určitě si na knihu najdi čas!

      Vymazat
  2. Já se k bichlím pořád nemůžu dokopat, už mi dva měsíce doma leží první díl Hry o trůny a na Malazskou knihu padlých slyším jen samou chválu...Snad se k tomu dostanu ještě v tomhle životě :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Obě série jsou pro mě kvalitnější než Píseň krve. Na druhou stranu ty mají obě dost dílů. :-D Takže jestli se nechceš "upíchnout" ke čtení deseti dílů, můžeš si najít čas právě na Hostovskou fantasy. :-)

      Vymazat
  3. Po téhle knize taky toužím, ale ta tloušťka mi to dost znesnadňuje. Mám teď doma Střet králu o více jak 900 stránkách a už takhle nestíhám číst :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to tak! :-D
      Já to četla přes dva nebo tři týdny. Takže pohoda. :-D

      Vymazat
  4. Mě se ta kniha líbila :) Ale já už vzdala jakékoliv srovnávání a odborné hodnocení, a tak se řídím převážně pocitem, buď se mi kniha líbila nebo ne. Četla se snadno, nebo nikoliv, byla poutavá nebo nudná... Příběh se mi líbil, knihu jsem brala jako příjemnou oddechovku, která se dá přečíst takřka na jeden zátah, byla čtivá a poměrně jednoduchá (U některých Martinových popisů jsem umírala a šíleně mě nebavily).

    Králík v krabici

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky se mi líbila. :-) A máš ve všem naprostou pravdu. V téhle době už je stejně potíž přijít s něčím novým a ubránit se srovnávání. Inspirace se někde bere.

      Vymazat